Jdi na obsah Jdi na menu
 


Hrad Vranov - Panteonské věžičky (akce SPOSCH)

6. 4. 2011

 

   Tak mám za sebou první výjezd se slečnou vedoucí SPOSCH.obraz005.jpg Kdo by si myslel, že šlo o romantické odpoledne, ten by se velice mýlil. Lucka vybrala Panteonské věžičky s cílem udělat na nich Hore zdar 2011. Vyrazili jsme těsně po poledni 6.4. a na Malé skále nás přivítalo ryze jarní počasí. Celkem hezky, ale studený vítr. Cesta od parkoviště na hrad mi ubrala množství sil, ale nijak se nepodepsala na mém odhodlání neudělat chlapcům ze SPOSCH ostudu.

 

   Hrad Vranov je do odvolání zavřený z důvodu masivního sesuvu skal u kaple. Odtrh je dobře vidět na fotografii, kde pózuji po zdolání zrádné Jižní stěny Věžičky nad kaplí. Je opravdu zázrak, že tam nikdo v době sesuvu nebyl. Když si vzpomenu na letní frekvenci návštěvníků, tak mi běhá mráz po zádech

   Naštěstí má každý hrad slabá místa, takže nám netrvalo dlouho a stáli jsme na nádvoří u kaple.

   Naší první cestou byla již zmíněná Jižní stěna Věžičky nad kaplí. Je dokonale zvětralá a krásně lámavá. Prvních 15 m je charakteristických vyvažováním za lišejníky a mechy. Nádherná cesta na jarní aklimatizaci po překližkovém intermezzu. A abych byl naprosto spokojený, odbočila Lucka ve vrcholové části na ještě lámavější Západní hranu, čímž našemu prvnímu výstupu dodala tu správnou gradaci.obraz008.jpg

 

 

 

 

Modrá plachta zakrývá sesuv, který je široký asi 5 metrů a dlouhý asi 8 m. Je to drsné...

 

 

 

 

   Další cestu Lucka vymyslela na Věž Ivy Kovářové. Opět jižní stěna, Tůmova cesta za VII. První smyčka půl metru pod kruhem, nad kruhem rajbas. Nic hezčího jsem si nemohl přát. Zde na mě Lucka udělala velký dojem. Leze opravdu klidně, i v těžkém místě se dokáže zastavit, rozhlédnout a promyslet další postup. A na to, že je jaro, má velmi dobrý morál.

obraz009.jpgobraz010.jpgJá jsem si cestu užíval ke kruhu, i když to nebylo nejlehčí. Nad kruhem jsem se docela trápil, ale nakonec jsem mohl Lucce podat ruku a poděkovat za vyvedení hezké cesty. Mezitím částečně vysvitlo slunce, a tak jsme na vrcholu strávili nejméně půl hodiny, kdy jsme se kochali opravdu nádherným výhledem a nasávali jsme čerstvý jarní vzduch. Na zpáteční cestě jsme potom konstatovali, jak moc je hrad Vranov, resp. hřeben, kde hrad stával, zanedbaný. Některá zábradlí jsou vysloveně symbolická a celkově lze jen doporučit maximální soustředění při pohybu v popisovaných prostorách.

obraz011.jpg

 

Lucka po slanění. U nohou má zbytky prken a meziskládku čehosi pod plachtou.

 

 

   Fotky moc kvalitní nejsou. Pořizoval jsem je mobilem, přičemž můj mobil je z těch levnějších. Trošku jsem dohnal ještě na počítači,  ale na památku na můj první výlet s Luckou to bohatě stačí.

 

Libor

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář